Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 15.07.2017 10:58:43 

SOUKROMÉ  NEŘESTI  Jaroslavy Brokešové

Kdo je Jaroslava Brokešová

Jaroslava Brokešová

52 let (znamení býk)

LEGENDA : Jaroslava Brokešová se na sklonku roku 2004 proslavila jako neúspěšná rekrutka Armády České republiky. Jediné, co jí znemožnilo kariéru vojákyně, byl fakt, že si nechala změnit pohlaví z mužského na ženské. Vojenští experti nerespektovali její změnu identity a s poukázáním na doposud platnou vyhlášku zamezující transsexuálům vstup do Armády ČR zanesli do lékařského vysvědčení kód F64.0 (transsexualita) - zamítnuto. Jaroslava Brokešová se proti rozhodnutí začala bránit a celou záležitost následně zveřejnila. Strhla se tak mediální smršť a veřejnost se rozdělila na dva tábory. Je Jarka exhibicionistka, blázen, který touží po popularitě nebo byla opravdu zasažena její čest? Čest člověka, který prošel složitým životním obdobím a nadále nestrpí další útrapy? Dopustila se státní instituce opravdu diskriminace ?

foto z roku 2005

 

 youtu.be/Mv1KRPCdgos 

Přehrajte si video
(WindowsMedia-pomalé připojení) (WindowsMedia-rychlé připojení) (RealMedia)

Stáhněte si zdarma:     Real Player

 

V současné době pracuji jako řidička tramvaje u Dopravního podniku hl. m. Prahy. Mám spoustu životního elánu, plánů a koníčků, mezi které patří v každém případě divadlo a film. Ve volných chvílích se věnuji rekreačním sportům, turistice, cyklistice, v rámci vlastních sil horolezectví (Via Ferraty) a také prozatím nesplněným snům. Mé děti (syn a dcera) jsou dnes již dospěláci a moji nejlepší kamarádi. Vlastně, za ta léta, co již žiji svůj nový život, jsem plně přesvědčena, že nejsem nikdo jiný, než obyčejný člověk

Vaše Jarka Brokešová

 

V roce 1984 - 1986 absolvoval Jiří Brokeš základní vojenskou službu. Předtím se vyučil elektromechanikem v SOU-E Tesla v Praze. Má jednoho sourozence (sestra). 3.4.1984 nastoupil ZVS k VÚ 3395 v Jaroměři do výcvikového střediska specialistů PVO, odkud byl po půlročním zaškolování převelen s hodností svobodníka k 251.protiletadlovému pluku, 2 divize PVO-S, a zařazen k 2.palebné baterii u VÚ 5100 v Kroměříži, ve funkci operátora, posléze jako velitel raketového odpalovacího zařízení typu 2P25, kompletu 2K12. http://www.military.cz/russia/sam/2k12/2k12.htm Za dobu služby získal odznak Vzorný voják, Specialista II.třídy, Štít 84, dobrovolný dárce krve. Jeho působení ve vojenském prostředí přirovnává k nejděsivější reality show, kterou kdy zažil, kdy šlo někdy doslova o život. V současné době se připravuje 1.díl autobiografie z tohoto období.

 

Po návratu z vojenské služby uzavírá v roce 1987 sňatek s přítelkyní Alenou, kterou poznal 3 měsíce před vojnou. O tři roky později se jim narodí první dítě (syn), další po dvou letech (dcera). Jirka prošel řadou zaměstnání, po ukončení úvazku v závodě Vakuová technika změnil řadu zaměstnání. Pracoval ve Středočeském průmyslu masném v Úvalech, Dopravním podniku Metro v Praze jako elektromechanik, kde rovněž absolvuje půlroční kurz strojvedoucího a přes revoluční období roku 1989 jako poštovní doručovatel na Praze 1.

 

Po revoluci se věnuje podnikání v obchodním směru. Manželství zprvu šťastné a bezproblémové, posléze se dostavují psychické problémy, které vedou k rozvodu manželství a následné změně pohlaví Jiřího. Velice se omlouvám, že se o tomto období více nerozepisuji, je to stále víceméně živé a toto období považuji za nejtěžší psychickou zátěž nejen mé osoby, ale i bývalé partnerky. Jen snad na vysvětlenou, náš rozvod proběhl bez větších emocí. Má bývalá partnerka měla již pohodového přítele, se kterým žije dodnes a je, alespoň podle mého dojmu, šťastná. Ale můžete z myšlenek smazat 15 let manželství?

V roce 1998 se Jirka začíná seberealizovat ve své nové roli, současně žije ještě ve společné domácnosti s manželkou a dětmi, až do roku 2002, kdy proběhl rozvod. Ztrácí přátele, obchodní partnery, se svým novým životem má problémy na každém kroku. Nové přátelství navazuje při vstupu do travesti souboru, a tím překlenul složité období až do operace.

Jarka (s Martinem a Deniskou) rok před operací

Travestie soubor EXCELENT

 

17.června roku 2003 se Jiří Brokeš stává Jaroslavou Brokešovou

Změna pohlaví s sebou přináší mnohá úskalí. Operace trvala čtyři hodiny, změna identity čtyři měsíce. Přichází o práci profesionálního řidiče (taxikářské zkoušky od roku 2001). Živí se náhodnými brigádami v supermarketech. Využívá všech svých dosavadních zkušeností a na jaře roku 2004 žádá o vstup do profesionální Armády ČR. Rekrutační středisko od začátku ví o její přeměně. Absolvuje řadu psychologických a zátěžových testů s kladným výsledkem. Armáda ji i přes to odmítá přijmout do svých řad. Odvolává se, přezkumná komise opět zamítá. Díky svému problému se stává mediálně známou. Je zvána do televizních a rozhlasových pořadů. Objevila se rovněž v řadě divadelních talk show. Svůj osud prezentuje s lehkým nadhledem. Dostává jedinečnou příležitost, která se neodmítá. Získává zkušenosti na půdě jednoho z nejlepších rádií v republice.

 

SOUKROMÉ NEŘESTI

 

 

Jaroslava Brokešová : Nesnažte se pochopit můj život, berte ho prosím takový, jaký je!

**********************************************************************************************************************************************************************************

Co se napsalo v minulosti

Už nic neskrývám

Už nic neskrývám

Narodil se jako muž a jmenoval se Jirka. Odmalička se mu však líbil svět žen, zkoušel si jejich šaty a přemýšlel, jaké je to být ženou.

Přišla vojna, jedno veliké trauma, manželství,  děti a neustále přibývající nervozita. A potom rozhodnutí o změně pohlaví. Dnes je z něj – Jarka Brokešů.

"Od dětství se cítím jinak,“ přiznává Jarka. „Všechno se pak utlumilo, zbývaly jen chvilky, kdy jsem se mohla převlékat do ženských šatů. Ale asi před pěti lety to přestala moje psychika brát a já věděla, že se budu muset rozhodnout. Byla to krize.“ Jak sama tvrdí, přestože byla vychovávána jako muž, její touha po ženském těle se neustále zvyšovala. Musela ale podstoupit věci, které většinou zapadají právě do mužského světa. Jednou z nich je třeba vojna. „Byla jsem tam dva roky. Sedala jsem do vlaku a měla slzy v očích, vůbec jsem si neuměla představit, jak to přežiju. V Jaroměři přistoupili kluci, a tak jsem to s nimi přepila. Byla jsem v důstojnické škole, to bylo únosné, ale pravé peklo začalo později, to mě převeleli do bojového útvaru. Ale naštěstí už je všechno za mnou.“

Pro mámu je to šok!

Častá otázka u těchto životních příběhů je – rodiče si ničeho nevšimli? Nic nepoznali? „Já vlastně ani nevím. Před těmi pěti lety jsem se rozhodla, že jim to povím. Pro mámu to byl šok, a vlastně nás to úplně rozdělilo. Dodnes mě oslovuje Jirko, tedy mým mužským jménem, a to i teď, když už jako chlap nevypadám. Na druhou stranu to upevnilo můj vztah s tátou. Myslím, že mě víc pochopil. Připustil, že se v mnoha věcech trápím, a já jsem šťastná, že ho teď mám. A možná jednou pochopí i máma, že jinak nemůžu. Toužím po životě ženy, po ženském těle, po všem, co s tím souvisí.

Třeba čas otupí mezi mnou a matkou hrany. A taky jsem ráda, že se vše vyřešilo. Mám za sebou patnáctileté manželství a z něj dvě děti. A taky budu ráda, když moje bývalá žena bude konečně šťastná. Myslím, že naše soužití nebylo špatné, až na několik hádek, které byly způsobeny mou nervozitou a vnitřní nespokojeností, ale to už je za námi,“ říká Jarka.

Moje žena to cítila

Když Jirkovi bylo osmnáct, poznal Alenu. Té bylo patnáct. Čekala na něj celou vojnu a potom se vzali. „Chtěla jsem možná v počátku sama sobě dokázat, že jsem normální. Tím, že budu mít ženu a děti. Ale nespokojenost se stavem věcí se stejně po čase vrátila. Moje žena to vycítila. Byla tak skvělá, že mě začala podporovat v tom, abych dělala travesti show. To bylo prozatímní vysvobození. Už jsem nemusela jezdit na služební cesty. To jsem tehdy brala plné tašky oblečení a místo toho, abych na hotelu v noci spala, oblékala jsem se do ženských šatů a líčila se. Odvahu jít tak dolů na recepci jsem ale nikdy neměla,“ vzpomíná Jarka.

„Potom přišlo rozhodnutí, že chci změnit svoji identitu. Nechci už být muž, ale žena. Oceňuji to, že jsme s bývalou manželkou zůstali přáteli. I děti to vzaly. Synovi je dneska dvanáct let a dceři deset. Když jsem jim říkala, že ze mne časem bude žena, syn jen prohodil – Tak jo, budeme mít Jarku. A tak mě teď i oslovují. Moje manželka už má přítele a já jí ze srdce přeji, aby byla šťastná. Taky jsem ho chtěla vidět, jelikož bych nepřežila, kdyby to byl nějaký hajzl,“ dodává.

Jednou se přiznám

Následovaly pohovory u psychologa, hormonální léčba a teď Jarku čeká finální operace změny pohlaví. „Jediný problém je, že teď nemůžu chodit plavat, to jsem měla ráda. Nahoře už totiž po hormonální léčbě vypadám jako žena, ale dole jako muž. Když jsem přišla do bazénu, najednou jsem nevěděla, do jakých šaten a sprch mám vlastně jít. Tak jsem zamířila do pánských. Při svlékání to ještě šlo, horší byly pohledy mužských ve sprše. Takže si radši počkám, až bude všechno komplet a budu jako žena vypadat. Potom už se nejspíš nikdo nad ničím nepozastaví,“ sní Jarka. „Je to teď všechno takové rozpolcené. I v občance mám pořád pohlaví mužské. Po operaci mi zkrátka začne nový život.“ Jak si to Jarka představuje s partnerstvím? „Jasně, chci lásku a věřím, že jednou toho pravého potkám. Asi mu ze začátku neřeknu všechno, co mám v životě za sebou, že jsem byla muž.

Na druhou stranu nemůžu být ženou bez minulosti. A tak se mu jednou přiznám, až přijde čas. A jestli to bude ten na celý život, určitě mě pochopí,“ končí svoje vyprávění.


FOTO: Iva Nováková, Rodinný archiv

© 2002 Sanoma Magazines Praha
TOPlist
TOPlist